Peníze tu byly už i za hodně dávných dob. Ale co se tehdejších platebních prostředků týká, byly tyto tak primitivní, že by se s nimi už dnes v žádném případě nepochodilo, neobstálo. Tyto doby vzniku a počátečního vývoje peněz nepamatuje nikdo z nás. Ještě jsme nebyli na světě.
Ale co se mne týká, přesto už mne lze trochu považovat za pamětníka. A proto si troufám hodnotit aspoň peníze, kterými jsem měl tu možnost platit já nebo některý z mých rodičů a prarodičů.
Mohu konstatovat, že ty první mince byly docela cenné. A to nejen proto, že vlastním sto dvacet let starou pětikorunu, která se dnes nabízí v obchodech pro numismatiky za tři tisíce korun dnešních, takže ji lze obdivovat, jak si svou hodnotu udržela. Nebo mám několik stoletých dvacetikorun, které na tom už tak dobře nejsou, ale přesto se prodávají za několik stovek. Inu, jde o mince ze stříbra a stříbro je jeden z drahých kovů. A kdybychom se tu bavili o tehdejších mincích ze zlata, byla by jejich hodnota ještě razantně vyšší.
Mince a bankovky, kterými jsem v průběhu svých mladých let platil já, už dnes ani zdaleka tak ceněné nejsou. Občas se dá dostat víc než nominální hodnota za stokorunu s Hradčany a nějaký vášnivý sběratel si možná trochu připlatí i za tu s Gottwaldem, ale jinak už ty peníze hodnotu nemají nijak velkou. Inu, byly vyražené z běžných kovů nebo vytištěné na sice speciální, ale přesto nijak mimořádný papír, a to v sobě hodnotu neukrývá. A dnes? Dnes můžeme být rádi, že mají naše peníze svoji nominální hodnotu, o kterou vlivem inflace přicházejí. A nevěřím, že se někdy zmátoří a stoupnou na ceně. A nejhorší je to s nejmodernějšími penězi, s těmi, jež existují jenom ve virtuální podobě, jako čísla na výpisech z účtu. Protože zkuste si tipnout, kolik vám v budoucnu dá nějaký sběratel za peníze, které se nedají ani uchopit do ruky. A teoreticky mohou zmizet, jakmile se pokazí nějaké ty počítače finančních institucí.